Espen terapeut
Espen je sebevědomý a temperamentní psík, ale dokáže být také dobrý terapeut a velký mazlík. Vydrží u mě sedět a nechá se drbat a hladit do té doby, než se mi uleví. Práce má se mnou kluk víc než dost. Ve zkratce a bez podrobností se Vám pokusím vylíčit některé základní události, které se mnou Espenkova psí dušička sdílí. Před 12 lety v dubnu roku 1998 mi zemřela sestra na autonehodu. 5 let poté v roce 2003 jsem se pokoušela kvůli práci dělat autoškolu. Psychicky jsem zkolabovala a autoškolu jsem musela ukončit. V roce 2007 mi umřel tatínek, přičemž pouhý jeden den před ním zemřel jeho bratr. Zemřeli každý na jiném místě a za jiných okolností. Byla to strašná shoda náhod. S námi žila jejich maminka – moje milovaná babička. Bylo to peklo. O půl roku později jsem se po operaci mozku probudila ochrnutá na celou levou stranu. Babička se to nikdy nedozvěděla. Mamka s přítelem jí tvrdili, že budu jen déle v nemocnici, abych byla zdravější. Díky podpoře maminky a přítele jsem začala mluvit a tvrdě rehabilitovat. Ačkoliv mi lékaři nejdřív předpovídali invalidní vozík, ruku mám částečně pohyblivou a chodím s pomocí jedné hole. Domů jsem se vrátila namísto po pár dnech až po 10 týdnech. Krátce po mém návratu prožívala veliké zdravotní problémy mamčina sestra. Po dlouhé hospitalizaci se podařilo její problémy vyřešit. V srpnu 2009 na mě čekala další velice bolestná rána – odešla mi moje milovaná babička, která se mnou do té doby sdílela všechny potíže a byla mi velkou oporou a pomocí. I já jsem se jí snažila být oporou a pomocí v jejím tragickém životě. Najednou jsem zůstala sama, přestože mamka i přítel jsou mi velkou oporou. Espenek mi pomáhá ve chvílích smutku svým věčným temperamentem a neustálým vymýšlením lumpáren. Prožívám s ním krásné chvíle. S přítelem a Espenkem někdy zažijeme spoustu legrace a maminka je moje sluníčko.
Komentáře
Přehled komentářů
Milá Haničko,
ačkoli Tě znám teprve od loňského roku,nikdy jsem nevěděla jak to bylo s Tebou vážné,nikdy co Tě znám jsi nedala přede mnou najevo svoje trápení a bolesti,kdykoli jsme se setkaly byla jsi plna elánu a pohody,ovšem viděla jsem na Tobě ,že ti není zcela dobře ,ale příčinu k litování neb sebelitování jsem vůbec u Tebe neviděla a nepoznala.
Haničko přeji Ti jen co nejradostnější chvíle a dík i za to ,že i přes svou nemoc ráda se všemi koho znáš komunikuješ a cele se s nimi oddáváš radostem ze svého života a ze života pejsků,a to je to ,čeho si u Tebe moc vážím.Díky.
Co nejdříve s udělám volno a zase za Tebou a Espenkem dojedu.Pa pa pa a měj hezký den.
Lidka ,celý sad a všichni pejsci co Tě osobně znají.
Haničko to mě úplně položilo
Lidka, 25. 4. 2010 14:09