Vzorné štěňátko
Nazdárek,
hlásím se po dlouhé době znovu, abych pokračoval ve vyprávění. Teď Vám povím, co bylo od mého narození k cestě do nového domova.
Moje budoucí panička od mého narození sledovala, jak pěkně papám a rostu.
Poprvé mě s páníkem navštívili, když mi byly 4 týdny. Všichni moji sourozenci spinkali v boudičce, kterou jsme si udělali v kuchyni pod stolem. Já se ségrou Pathynkou jsme řádili jako ďáblíci, ani jsme se moc nechtěli mazlit. Když mě mí budoucí páníci navštívili podruhé, už jsme bydleli všichni i s maminkou, starší ségrou a starým strýcem venku. Zatímco dospěláci si mohli pobíhat kde chtěli, my prckové jsme měli ohrádku. Kňučeli a ňufali jsme, když nás dospěláci nechali samotné. Měli jsme velkou radost z návštěvy, všichni jsme moje budoucí páníky olizovali a zkoumali zoubkama. Za chvíli se setmělo a páníci zas jeli pryč. Neutekl ani týden a stejní lidičkové přijeli znovu a prý, že tentokrát už pojedu s nimi. Paní chovatelka mě vyndala z ohrádky, ani jsem se nestihl rozloučit. Ségry a bráška ňufali a plakali, záviděli mi volnost. Já utíkal za lidskou smečkou, abych se neztratil. Šli jsme nejdřív k mé původní paničce domů, tam páníci sepsali papíry a vyrazili jsme k novému domovu. Celou cestu jsem seděl paničce na klíně a koukal kam to jedeme. Panička si se mnou povídala.
Teď Vám panička poví, jaké byly její první pocity :
Čas utekl jako voda a my jsme si přivezli domů malou kuličku jménem Espen Vita canina. Oslovujeme ho papírovým jménem Espen, samým nadšením jsme nevymysleli žádné lepší „volací“ jméno.
První den jsem mu ukázala pelíšek, v té době byl dost velký pro nás oba, tudíž jsem si tam s ním vlezla a malý brouček mi usnul v náručí. Byl to nádherný okamžik, když mi malé klubíčko spinkalo v náručí a já poslouchala jeho dech a tlukot srdíčka.
Mě bylo taky první den docela fajn. Hned po příjezdu do nového domova jsem dostal k jídlu svoje granulky a čerstvou vodičku na pití. Ukázali mi část domu a zahrady. Panička si se mnou vlezla do mého pelíšku. Měl jsem tam i deku a hračky.
Po náročném dni jsem usnul v její náruči. Panička odešla spát do své postýlky a já už první noc spinkal sám v pelíšku. Následující den se mnou panička byla celý den v mém pelíšku, abych si na něj stihnul zvyknout. Poznal jsem i další dvě členky lidské smečky. Hned mi nabídly piškotky. Pamatuju si, že celý cen pršelo a já si po každém venčení pěkně nechal utírat pacičky. Byl jsem vzorně hodné štěňátko.