Jdi na obsah Jdi na menu
 


První agility aneb zdrhač

11. 6. 2009

V pátek 5.6.2009 se panička rozhodla mě vzít na trénink agility. Povím Vám, byla parádní legrace a plno kámošů. Musel jsem okouknout všechny psíky a očuchat všechny rohy. Nějaké překážky mi byly ukradené.

Nejdřív jsem zíral, kam mě to panička táhne a chtěl jsem utéct. Pak jsem si útěk rozmyslel a před tunelem i sedl – teda paní výcvikářka mě musela pořádně držet za obojek, protože se mi moc sedět nechtělo. Povel“tunel“ a „hop“ jsem ihned pochopil. Plížil jsem se tunelem jako kočka, na konci jsem počkal, až panička poodejde a bleskurychle jsem vyběhl za svobodou. Panička mě honila a já utíkal jak blázen, ostatní psíci štěkali, záviděli mi volnost. Páník mi svobodu přál a jen se usmíval. Vždycky jsem na chvíli zastavil, nechal paničku se přiblížit skoro na dosah a šup a utíkal jsem dále. Na přivolání jsem dělal, že neslyším. Dokázal jsem předstírat nezájem o pamlsky. Paničce nervíky krásně pracovaly a adrenalínek tekl proudem. Pokus od pokusu se mi podařilo déle unikat, panička už byla na zhroucení.

Na konci jsem se nad paničkou slitoval, proběhl jsem točeným tunelem i skočkou a nechal se i chytit.

Doma byla panička pěkně zničená, chodila o holi a nadávala, že agility byl pekelnej nápad. Myslím si ale, že za pár dní se vzpamatuje a někdy si agility alias „pohybovou terapii šokem“ zopakujeme.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pozdrav

ZachranarArnie@atlas.cz, 13. 2. 2010 22:09

Ahoj Esperku! Tak jsem si přečetl tvůj veselý zážitek z agility. A skoro ti záviděl. Zažít si tolik srandy a pobavit tolik lidí najednou... To jsem si nikdy netroufl. Já miluji od mala vyběhání s ostatními pejsky před samotným nástupem na cvičák. Poraď dvounožcům, ať vám to tam zavedou. Taky zbožňuji rochnění ve sněhu. Ryju jako prasátko a válím sudy. Páníček o mně říká, že jsem věčné dítě (v květnu mi budou 3 roky). Rád bych se s tebou někdy setkal. Zlaťák Arnie

Agility

Klusajda a hyeny, 15. 6. 2009 13:06

No tak myslím, že s Kmitníkem to bude vypadat tak nějak podobně.Ale uvidíme, poslušnost měla Grace na začátku taky strašnou, nejevila zájuem, pořád zírala jinam nebo čichala po zemi a teď je radost na ni pohledět, vykračuje si jako koník a vesele vrtí ocáskem :-)