Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hrad Oldříš

31. 8. 2013

Hrad Oldříš patřil spolu s Kouřimí k nejstarším hradům u nás. Vznikl krátce po pádu Libice jako první údělné sídlo mladého knížete Oldřicha, v době, kdy zde vzniklo správní středisko kraje ( tehdy nazývaného župa) , o rozloze cca 8,5 ha.

Vzhledem k tomu, co je známo o společenských a hospodářských podmínkách ve středním Polabí na sklonku 10. a v počátcích 11. století, jedná se o knížecí centrum s hradem, kostelem a přilehlými dvory a vesnicemi.

Hrad byl budován v letech 1002 – 1012 postupně  s chrámem zasvěceným svatému Janu Křtiteli, jako údajnému zachránci knížete Oldřicha z polského zajetí. Centrum s hradem a kostelem bylo vystavěno „na ostrově“ – v severovýchodní části obce. Obtékala ho řeka Labe a přístup byl pouze přes ves. Hrad a kostel byly stavby kamenné, v té době ještě málo obvyklé. Opevnění a stavby poddanské byly dřevěné. Vlastní provoz hradu, osazenstvo a celá jeho ozbrojená posádka potřebovala k plnění svých úkolů, vedle zajišťování praktických potřeb k životu i technické a ekonomické zázemí. Zázemí technické, tvořené hradní čeledí, se vytvořilo v těsné blízkosti hradu, v jeho předhradí. Ekonomické potřeby hradu zajišťovali obyvatelé přilehlých osad. O výživu se staral Pněv se svým zemědělským hospodářstvím a mlýnem. Ovce dodávali obyvatelé osady Ovčáry. Pro chov jezdeckých i tažných koní měl hrad samostatnou chovnou stanici Kobylnici, situovanou jihozápadně od hradu.

Po zavraždění Bořity z rodu Vršovců, posledním pověřeným správcem Libice, v roce 1108, bylo sídlo župy přeneseno na nedalekou Havraň, poblíž Nymburka. Hradu Oldříši zůstal jen význam náboženský. Kníže Vladislav II daroval hrad klášteru sv. Jiří. V r.1228 ve zřizovací listině svatojiřského kláštera je Oldříš uveden v jeho majetku.

Dle jedné Pamětní knihy poděbradské byl oldříšský kostel zničen teprve roku 1518.

Existenci hradu v 15. století v době Jiříka z Poděbrad nepřímo potvrzuje spisovatel Říha ve své knize „Čekání na krále“, kde uvádí přítomnost purkrabího z hradu Oldříše na poděbradském zámku při svatbě Marka z Týnce, velitele družiny krále Jiříka, s Terezou, dcerou osečského převozníka. O konečnou likvidaci hradu se postaralo Labe, často měnící svůj tok. S hradem skončila ve vlnách Labe i severovýchodní část původního hradního předhradí . Zachovaná část hradního předhradí se stává samostatnou osadou a předurčené pojmenování si ponechává, tak vzniká Předhradí. Umístění hradu lze předpokládat do míst dnešního fotbalového hřiště v Předhradí. To dokládaly i nálezy keramických střepů při nechanické těžbě písku poblíž těchto míst. Po těžbě písku vzniklo předhraďské jezero.

Jinou hypotézu, a to, že hrad Oldříš ležel naopak při pravé straně nynějšího toku Labe, uvádí ve svém výzkumu v r.1858 V.V. Tomek. Avšak Jan Hellich, poděbradský lékárník a historik, později (v r.1903)  Tomkovu hypotézu vyvrací, vzhledem k nedostatku archeologických nálezů při pravé straně nynějšího toku řeky Labe.
J. Hellich a později i K. Motyková (výzkum r. 1998) a prof. Sedláček (výzkum 1993) uváděli, že hrad Oldříš se nacházel na levém břehu nynějšího toku řeky Labe, částečně v katastru nynější vsi Pňov-Předhradí, místní části Předhradí. Karla Motyková nalezla zbytky dřevěné palisády - opevnění. Tvrzení J.Hellicha, K. Motykové a prof.Sedláčka se opírá o archeologické nálezy a odpovídá ústnímu podání pamětníků.


Prameny:

R. 1911 - Památník Sboru dobrovolných hasičů v Předhradí                                    

R. 2002 - Karla Motyková - Vlastivědný zpravodaj Polabí „Archeologický příspěvek k dějinám  hradiště a hradu Oldříš.

R. 2008 - Radoslav Němeček : Tisíc let při Labi aneb Oldříš a co bylo po něm.